Specializovaná bezplatná právní pomoc

1.    Kdy vyhledat specializovanou právní pomoc?

2.    Kdo poskytuje specializovanou právní pomoc a kam se obrátit?

3.    Jaké formy právní pomoci jsou poskytovány v rámci specializované právní pomoci?

4.    Je specializovaná právní pomoc bezplatná?

5.    Co jsou nestátní neziskové organizace (NNO)

6.    Jaké garance existují u NNO?

7.    Dle čeho si vybrat NNO?

8.    Jaké služby poskytují NNO?

9.    Jak jednat s NNO?

10.    Spor mezi klientem a NNO?

11.    Stížnost klienta na NNO?

 

---

1.    Kdy vyhledat specializovanou právní pomoc?

Některé těžké a specifické životní situace mohou vyžadovat specializovanou právní pomoc. Jedná se o takové situace a problémy, se kterými se advokáti nebo nespecializované nestátní neziskové organizace (NNO) běžně nesetkávají. Mohou jim proto chybět potřebné znalosti nebo praktické zkušenosti, aby vám mohli kvalifikovaně pomoci. V takové životní situaci můžete potřebovat nejen právní pomoc, ale i psychologickou podporu nebo sociální služby. Váš problém může být také velmi složitý a vyžadovat komplexní řešení a pomoc, kterou vám advokáti nebo nespecializované NNO nemohou poskytnout, protože pro to nemají časovou, personální nebo odbornou kapacitu. Specializovanou právní pomoc je lépe vyhledat, pokud jste například obětí domácího násilí nebo jiného násilného trestného činu, obětí diskriminace, obětí obchodování s lidmi, žadatelem o azyl atp. Výčet životních situací, ve kterých doporučujeme vyhledat specializovanou právní pomoc a informace kam se obrátit, najdete v sekci speciální oblasti právní pomoci.

2.    Kdo poskytuje specializovanou právní pomoc a kam se obrátit?

Specializovanou právní pomoc poskytují většinou nestátní neziskové organizace (NNO). Ty často zaměstnávají nejen právníky, ale také psychology nebo sociální pracovníky. Mohou vám tak poskytnout komplexní pomoc při řešení vašeho problému, poskytnou vám nejen právní radu, ale také psychologickou podporu nebo podporu při řešení vaší sociální situace. Kontakty na NNO, které poskytují specializovanou právní pomoc v oblasti, které se týká váš problém, najdete v sekci speciální oblasti právní pomoci, pokud kliknete na specifickou oblast.

3.    Jaké formy právní pomoci jsou poskytovány v rámci specializované právní pomoci?

Většina nestátních neziskových organizací (NNO) poskytující specializovanou právní pomoc poskytuje právní poradenství. To znamená, že vám poradí, v jaké se nacházíte právní situaci, jaké máte právní možnosti řešení vaší situace, pomohou vám právně posoudit právní dokumenty, sepsat právní dokumenty včetně podání k soudu, mohou za vás komunikovat s úřady apod. Některé NNO poskytují právní pomoc i ve formě zastupování v soudním řízení nebo jiném řízení. Právníci NNO zastupují klienty jako obecní zmocněnci, nebo spolupracují s advokátem. Rozsah poskytovaných právních služeb se liší organizace od organizace. Každopádně, pokud se nacházíte ve specifické životní situaci, doporučujeme se obrátit nejprve na specializovanou NNO, která vám vždy poskytne základní specializované právní poradenství a poradí vám, jak nejlépe vaši situaci řešit. Pokud vaše situace vyžaduje více, než vám je specializovaná NNO schopna poskytnout, odkáže vás na jiné specializované poskytovatele právní nebo jiné pomoci.

4.    Je specializovaná právní pomoc bezplatná?

Ve většině případů je specializovaná právní pomoc nestátních neziskových organizací poskytovaná bezplatně.

5.    Co jsou nestátní neziskové organizace (NNO)?

Nestátní neziskové organizace (NNO) je pro účely tohoto webu  souhrnný název pro ty právnické osoby, které se (vedle další eventuální činnosti) zabývají poskytováním právní pomoci. Podle právní formy se jedná o občanská sdružení, obecně prospěšné společnosti, církevní právnické osoby, nadace a nadační fondy, představitelná je ale i forma příspěvkových organizací, školských právnických osob, družstev a dalších subjektů. Existenci a poslání NNO si je tak možno ověřit jednak na internetu a pak v příslušném veřejném rejstříku právnických osob. Jedná se např.

 

• o seznam občanských sdružení vedený Ministerstvem vnitra viz http://aplikace.mvcr.cz/rady/sdruzeni/index.html,
• o Rejstřík obecně prospěšných společností a Rejstřík nadací a nadačních fondů, který lze najít pod Obchodním rejstříkem na www.justice.cz – do vyhledávače v Obchodním rejstříku stačí zadat jméno hledané obecně prospěšné společnosti, nadace či nadačního fondu,
• církevní právnické osoby lze vyhledat na http://ac3.mkcr.cz/cns_internet/

 

Co do svého zaměření jsou nestátní neziskové organizace subjekty, které nevytváří zisk, nýbrž věnují se dosahování určitého nekomerčního společensky prospěšného účelu. Častým ethosem nestátních neziskových organizací je usilování o prosazení těch témat, která jsou státem zanedbávána a která si nejsou schopná na sebe sama vydělat, anebo vytváření prostoru pro občany, aby se mohli angažovat ve prospěch obecného dobra. Mezi nestátní neziskové organizace je vzhledem k jejich vágní definici nutno počítat i taková sdružení, která jsou zaměřena na prosazování zájmů určitých skupin obyvatelstva a právní pomoc poskytují svým členům nebo třetím osobám za tímto účelem.

Obvyklým mechanismem financování nestátních neziskových organizací jsou dary, příspěvky od členů, granty od jiných institucí anebo dotace či jiná jednostranná plnění od veřejných subjektů; nutno zmínit též činnost dobrovolníků pracujících ve svém volném čase. Činnost nestátní neziskové organizace je pak zpravidla financována z těchto zdrojů a klienti, kterým jsou poskytovány právní služby naopak za tyto služby většinou neplatí nic anebo jen určitý symbolický poplatek. Existují ovšem i případy, kdy po klientech úhrada požadována je.

Výše uvedený text je převzatý z Manuálu právní pomoci Poradny pro občanství, občanská a lidská práva.


6.    Jaké garance existují u NNO?

Pokud jde o povahu a kvalitu služeb poskytovaných nestátními neziskovými organizacemi, záleží vše na lidech, kteří v dotyčné organizaci pracují. Prostřednictvím veřejných rejstříků si lze u některých organizací ověřit, zda právně skutečně existují a kdo v nich působí. Vše ostatní již ale závisí na pracovnících či dobrovolnících pracujících v konkrétní NNO. V praxi lze u některých NNO zpozorovat lidi, kteří se práci v nestátní neziskové organizaci věnují s velkým osobním nasazením a kteří nezřídka disponují velkou zkušenosti s prací s klientelou v určité oblasti práva. Na druhou stranu existují i NNO, jejichž práce dobrá není. Situace je poněkud zformalizovanější u těch organizací, které jsou registrovány jakožto poskytovatelé sociálních služeb dle zákona 108/2006 Sb., o sociálních službách. Příslušné rejstříky těchto organizací vedou krajské úřady, v Praze Magistrát Hlavního měst Prahy (poskytovatele lze najít např. na http://iregistr.mpsv.cz/socreg/ ).

Poskytovatelé sociálních služeb musí již splňovat určitá kritéria, zejména:

• každý poskytovatel sociálních služeb musel projít řízením o registraci
• sociálním pracovníkem může být jen osoba, která má určité vzdělání (v drtivé většině se ovšem nejedná o právnické vzdělání) a která je bezúhonná
• všichni pracovníci poskytovatelů sociálních služeb jsou vázáni mlčenlivostí o údajích
  osob, kterým jsou sociální služby poskytovány
• každý poskytovatel sociálních služeb musí být pojištěn pro případ odpovědnosti z
• škodu způsobenou při poskytování sociálních služeb
• poskytovatelé sociálních služeb jsou povinni dodržovat tzv. standardy kvality, tj. souborem kritérií, kterými je definována úroveň kvality poskytování sociálních
  služeb.

 

Netřeba zdůrazňovat, že všechny nestátní neziskové organizace, tedy i ty, které nemají registraci poskytovatelů sociálních služeb, jsou povinny dodržovat veškeré povinnosti stanovené českým právním řádem. Mezi tyto povinnosti patří zejména povinnost dodržovat své závazky a nezpůsobit nikomu škodu a pak řada povinností v oblasti veřejného práva (např. povinnosti shromažďovat osobní údaje pouze s písemným souhlasem osoby, o jejíž údaje jde – viz zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů.
 

Výše uvedený text je převzatý z Manuálu právní pomoci Poradny pro občanství, občanská a lidská práva.


7.    Dle čeho si vybrat NNO?

Hledá-li klient právní pomoc a rozhodl-li se, že se obrátí na některou NNO, budou kritérii výběru:

• zaměření či specializace této NNO, jelikož mezi NNO existuje velká tématická rozmanitost, neexistuje v praxi organizace, která by se věnovala všem oblastem
  práva. Předmět činnosti NNO (tedy zda daná organizace poskytuje právní služby v oblasti, kterou klient potřebuje) tak bude zřejmě hlavním kritériem výběru.
• zkušenosti klienta nebo jeho známých s tou kterou organizací. Pověst a doporučení (reference) na určitou organizaci jsou zajisté velmi důležité, byť je nelze přeceňovat. Stejně tak by neměly brát zcela nekriticky informace, které pochází z médií.
• místní dostupnost NNO z bydliště klienta
• aktuální kapacita zařízení, tedy zda NNO může právní pomoc poskytnout hned nebo až v delším časovém horizontu.

 

Výše uvedený text je převzatý z Manuálu právní pomoci Poradny pro občanství, občanská a lidská práva.

8.    Jakou právní pomoc poskytují NNO?

Nestátní neziskové organizace nikdy neposkytují obhajobu obviněných v trestním řízení. Tato role je § 35 trestního řádu vyhrazeno pouze advokátům. NNO respektive některý z jejich pracovníků ovšem může být zmocněncem poškozeného v trestním řízení, tedy může zastupovat osobu, která byla obětí trestného činu a která může v trestním řízení uplatňovat náhradu škody jí způsobené trestným činem.
 

Pokud jde o zastupování v občanském soudním řízení, umožňuje zákon jen výjimečně, aby byl účastník zastupován nestátní neziskovou organizací (je tomu tak pouze ve sporech o diskriminaci a pak u odborových organizací, které mohou zastupovat své členy). V ostatních případech může zastupovat klienta pouze určitá fyzická osoba, tzv. obecný zmocněnec. Klient by tedy musel udělit plnou moc některému z pracovníků NNO a tento pracovník by pak musel jednat osobně (tj. již by za sebe nemohl poslat jednat jiného pracovníka téže NNO). Ovšem i takto zmocněný zástupce klienta může být soudem odmítnut a k zastupování nepřipuštěn, pokud soud dojde k názoru, že zástupce klienta je nezpůsobilý k řádnému zastupování anebo že zástupce klienta vystupuje v různých věcech jako zástupce opětovně (§ 27 občanského soudního řádu). Zastupování před soudem NNO každopádně nevykonávají běžně, a proto je nutné se na tuto formu pomoci se zeptat předem.

V žádném případě ale nemohou NNO zastupovat své klienty před těmi soudy, u kterých je povinné zastoupení advokátem; jedná se o řízení před Nejvyšším soudem, Nejvyšším správním soudem a Ústavním soudem, je možné, že tato NNO následně poskytování právních služeb klientům ukončí. Často se ovšem NNO podaří zajistit si prostředky další a pokračovat v poskytování služeb těm klientům, jejich právní věc není ukončena před dobou skončení projektu.
 

V případě vyhledání právní pomoci od NNO si klient musí ještě uvědomit, že smyslem NNO v oblasti poskytování právní pomoci je v zásadě

• poskytovat právní pomoc těm, kdo si z důvodu své nemajetnosti nemohou dovolit služby advokáta nebo
• poskytovat služby v těch oblastech práva, které jsou pro advokáty z nějakého důvodu nezajímavé, a proto se jí advokáti nevěnují, a klient se tedy nemůže domoci právních služeb ani tehdy, když dostatek prostředků na zaplacení advokáta má, anebo
• dosahovat systémových zlepšení v právu a za tím účelem např. vytvářet právní
  precedenty, které změní dosavadní praxi a vývoj posunou dál (tedy najít klienta, který má právní problém, ohledně něhož chce NNO dosáhnout průlomového rozhodnutí, a s touto kauzou pak postupovat tak dlouho, dokud nebude dosaženo precedentu). Pokud klient nespadá ani do jedné z výše uvedených kategorií, musí počítat s tím, že jej NNO odmítne s tím, že nespadá do její působnosti anebo proto, že jiní klienti potřebují její pomoc více.

 

Výše uvedený text je převzatý z Manuálu právní pomoci Poradny pro občanství, občanská a lidská práva.

9.    Jak jednat s NNO?

Právní služby NNO jsou často poskytovány bezúplatně. Z tohoto důvodu má řada klientů dojem, že pracovníci NNO vůči nim jednají z čisté charity, a že tedy klienti na služby NNO nemohou mít žádné nároky. Tento dojem je ovšem zcela chybný, a to minimálně ze třech důvodů:
 

• jak popsáno výše, NNO jsou v drtivé většině financovány z externích zdrojů, tedy z grantů a jiných prostředků poskytnutých jim donory; často se jedná o veřejné prostředky. NNO jsou pak vůči těmto donorům povinny utrácet tyto prostředky způsobem, který donoři stanovili, např. dle podmínek grantu, ze kterého finanční prostředky čerpají. V žádném případě se pak nejedná o prostředky, se kterými by NNO mohla disponovat podle své libovůle.
• klient musí vždy vyžadovat kvalitní práci každého, komu svěří vyřizování svých (právních) záležitostí. V opačném případě riskuje, že utrpí škodu.
  Klientovi lze proto jednoznačně doporučit, aby požadoval po NNO uzavření písemné smlouvy o službách sociálně-právního či právního poradenství, které pro něj bude dotyčná NNO vykonávat, a to zejména tehdy, pokud má spolupráce klienta s NNO trvat delší dobu. Typově se jedná o příkazní smlouvu dle § 724 občanského zákoníku.

 

Obsahem této písemné smlouvy by měly být následující:

• vymezení právní věci anebo okruhu právních věcí, ohledně kterých je bude NNO klientovi poskytovat právní služby
• určení cílů, kterých chce klient v těchto právních věcech dosáhnout
• stručný rozbor právní věci a prohlášení NNO, že klientova věc je právním problémem a že její zdárné vyřešení není z právního hlediska zcela nemožné
• ujednání kroků, které NNO učiní, popř. též časový harmonogram těchto kroků a
  pravidla komunikace mezi NNO a klientem (tedy kdy a bude NNO vyrozumívat
  klienta o vývoji jeho kauzy) Klienti by si měli rovněž zálohovat nejdůležitější dokumenty, které ke své právní kauze potřebují, neboť se může stát, že pracovníci NNO jejich dokumenty ztratí.

 

Výše uvedený text je převzatý z Manuálu právní pomoci Poradny pro občanství, občanská a lidská práva.

 

10.    Spor mezi klientem a NNO?

Ke sporu mezi nestátní neziskovou organizací a jejím klientem může dojít z řady důvodů, a to i bez zavinění z kterékoli strany. Klienti mají často přemrštěná očekávání, která pak mohou vést ke ztrátě důvěry mezi NNO a klientem. Pro účely této publikace je však důležitá situace, kdy ke sporu mezi NNO a klientem dojde proto, že NNO porušila své povinnosti vůči klientovi a/nebo klienta poškodila.

Základní povinností NNO ve vztahu ke klientovi je v souladu s úpravou § 725 občanského zákoníku (povinnosti příkazníka vůči příkazci)

• jednat při plnění příkazu podle svých znalostí a schopností a
  
• jednat dle klientových pokynů.

Jestliže je předmětem činnosti NNO poskytování právních služeb klientům, je možno od této NNO požadovat odborně bezchybné provádění takové činnosti. Dopustí-li se tedy pracovník NNO chyby a způsobí-li tím klientovi škodu, může se klient domáhat náhrady škody. Stejné právo klient má, pokud dal v rámci své smlouvy určitý pokyn NNO, ta jej však nesplnila a tím klientovi vznikla škoda (např. nepodala za klienta odvolání). V praxi nicméně bude pro klienta často obtížné sehnat dostatek důkazů pro prokázání skutečnosti, že vůči němu NNO porušila své povinnosti a že tím utrpěl škodu.

Výše uvedený text je převzatý z Manuálu právní pomoci Poradny pro občanství, občanská a lidská práva.


11.    Stížnost klienta na NNO

Pokud by klient chtěl podat na postup NNO stížnost, má v zásadě následující možnosti:

• vždy existuje možnost stěžovat si na jednání určitého pracovníka NNO u ředitele či jiného vedoucího dotyčné NNO; řada NNO má i kontrolní orgán, např. správní radu
• v některých případech má NNO svého zřizovatele nebo jiný subjekt, který vůči této NNO může vykonávat určitý dohled
• v určitých případech může být účelné stěžovat si na postup NNO u subjektu, který poskytuje této NNO finanční prostředky
• je-li NNO poskytovatelem sociálních služeb, je možné dát podnět krajskému úřadu (v Praze Magistrátu Hlavního města Prahy), aby u této NNO provedl inspekci (viz § 97 zákona o  sociálních službách).

 

Výše uvedený text je převzatý z Manuálu právní pomoci Poradny pro občanství, občanská a lidská práva.