Řízení o ústavní stížnosti

1.    V jakém případě mi může Ústavní soud pomoci?

2.    Musím být v řízení před Ústavním soudem zastoupen/a advokátem?

3.    Mohu v řízení před Ústavním soudem získat bezplatnou právní pomoc advokáta?

4.    Jak požádat stát o zaplacení nákladů na zastoupení advokátem před Ústavním soudem?

5.    Může mi být nárok na placení nákladů zastoupení odňat před skončením řízení?

6.    Budu muset hradit soudní poplatek v řízení před Ústavním soudem?

7.    Budu muset hradit náklady řízení před Ústavním soudem?

1.    V jakém případě mi může Ústavní soud pomoci?

Stížnost k Ústavnímu soudu lze podat, domníváte-li se, že napadeným rozhodnutím soudu bylo zasaženo do vašich ústavně zaručených lidských práv a svobod.

2.    Musím být v řízení před Ústavním soudem zastoupen/a  advokátem?

Ano, fyzické i právnické osoby, které jsou účastníky nebo vedlejšími účastníky řízení před Ústavním soudem, musejí být povinně zastoupeny advokátem. V řízení před Ústavním soudem může mít každý pouze jednoho advokáta. Povinnost právního zastoupení se vztahuje na celé řízení o ústavní stížnosti. Právně zastoupeni tedy musíte být už při podání ústavní stížnosti a dále v průběhu celého řízení, tedy nejen při ústním jednání.

3.    Mohu v řízení před Ústavním soudem získat bezplatnou právní pomoc advokáta?

Vzhledem k povinnosti právního zastoupení v řízení před Ústavním soudem budete vždy potřebovat právní pomoc advokáta, a to již k podání ústavní stížnosti. Pokud nemáte dostatek finančních prostředků (viz. Kolik stojí advokát), abyste si mohli advokáta zaplatit, máte několik možností.

Nebyla-li ústavní stížnost odmítnuta, může na návrh stěžovatele soudce zpravodaj rozhodnout, že náklady zastoupení stěžovatele bude zcela nebo zčásti platit stát. Předpokladem takového rozhodnutí jsou osobní a majetkové poměry stěžovatele, zejm. nedostatek prostředků na náklady zastoupení.  Náhrady nákladů zastoupení se může domáhat pouze stěžovatel (tzn. nikoliv každý účastník nebo vedlejší účastník - na rozdíl od nákladů řízení). Náklady zastoupení platí Ústavní soud ze svého rozpočtu. Ústavní soud uhradí náklady zastoupení k rukám právního zástupce (advokáta) až po skončení řízení. Jestliže je to důvodné, poskytne se zástupci na jeho žádost přiměřená záloha. Podmínkou placení nákladů zastoupení státem je dále to, že ústavní stížnost nebyla Ústavním soudem odmítnuta; samo vyhovění návrhu je vázáno pouze na majetkové a osobní poměry stěžovatele, nikoliv na výsledek stížnosti. To znamená, že pokud soud vaši stížnost neodmítne, ale vede o ní řízení a potom jí zamítne, nebo jí vyhoví, může být součástí nálezu i rozhodnutí o tom, zda se návrhu na náhradu nákladů zastoupení zcela nebo zčásti vyhovuje, nebo zda se tento návrh zamítá.

Ústavní soud účastníkům, kteří si nemohou dovolit právní pomoc advokáta, sám advokáta neustanovuje (na rozdíl od občanskoprávního řízení). Advokáta si tedy musíte sami vybrat ještě před podáním ústavní stížnosti a před podáním návrhu na náhradu nákladů zastoupení státem. Může se tedy i stát, že vybraný advokát pro vás napíše Ústavní stížnost a podá žádost o hrazení právní pomoci státem. Ústavní soud ovšem následně návrhu na hrazení právní pomoci ze strany státu nevyhoví. Pokud na tom bude advokát trvat, budete mu v takovém případě muset náklady zastoupení zaplatit sami. 

Pokud potřebujete sepsat ústavní stížnost a nemůžete sehnat advokáta, který by vám ji sepsal a zastupoval by vás v řízení před ústavním soudem, máte možnost požádat Českou advokátní komoru o určení advokáta, který vám poskytne služby bezplatně nebo za sníženou odměnu. Jak požádat o určení advokáta ČAK najdete zde.

4.    Jak požádat o placení nákladů na zastoupení advokátem před Ústavním soudem státem?

K tomu, aby mohlo být placení nákladů zastoupení státem v řízení o ústavní stížnosti přiznáno, musí stěžovatel podat návrh a dostatečně jej odůvodnit. To znamená, že musíte soudu předložit doklady potvrzující vaše osobní a majetkové poměry (výši platu, výši pobíraných sociálních dávek v rámci rodiny, přehled nemovitého a jiného majetku apod.). Soudu musíte rovněž předložit rozpis a vyúčtování přiměřených nákladů zastoupení. Výše nákladů zastoupení se řídí zejména advokátním tarifem. Návrh na placení nákladů zastoupení musí být podán před prvním ústním jednáním. Jestliže Ústavní soud ve věci rozhoduje – se souhlasem účastníků – bez nařízeného ústního jednání, je nutno návrh na náhradu nákladů zastoupení podat nejpozději do dne, kdy Ústavní soud o ústavní stížnosti mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků rozhodne. Před rozhodnutím ve věci samé zpravidla ještě nejsou známy náklady právního zastoupení, proto je v praxi běžné, že o nákladech zastoupení rozhoduje soudce zpravodaj až s rozhodnutím o ústavní stížnosti nebo dokonce až po meritorním rozhodnutí.

5.    Může mi být nárok na placení nákladů zastoupení odňat před skončením řízení?

Až do skončení řízení může soudce zpravodaj usnesení o placení nákladů zastoupení stěžovatele státem zrušit nebo změnit, a to i se zpětnou účinností, bude-li zjištěno, že to poměry neodůvodňují, popřípadě neodůvodňovaly.

6.    Budu muset hradit soudní poplatek v řízení před Ústavním soudem?

Řízení před ústavním soudem nepodléhá soudním poplatkům.

7.    Budu muset hradit náklady řízení před Ústavním soudem?

Náklady řízení, které jsou spojeny s dokazováním nebo tlumočením, nese Ústavní soud ze svého rozpočtu. Náklady, které vznikají účastníkům nebo vedlejším účastníkům řízení (hotové výdaje účastníků nebo vedlejších účastníků a jejich zástupců, náhrada ušlého výdělku a odměna za zastupování advokátem) nesou tito zásadně ze svého a bez náhrady. Jen ve výjimečných odůvodněných případech může soud právo na náhradu nákladů (zcela nebo zčásti) některému z účastníků (nebo vedlejších účastníků) vůči jinému přiznat, a to podle výsledku řízení. Přizná-li Ústavní soud stěžovateli, jehož náklady zastoupení platí stát, náhradu nákladů řízení, je ten, jemuž byla uložena náhrada těchto nákladů, povinen zaplatit ji České republice v rozsahu, v jakém bylo přiznáno stěžovateli.