Soudní řízení správní

1.    O co mohu žádat v rámci bezplatné právní pomoci ve správním řízení soudním?

2.    Co jsou to správní soudy? Liší se nějak od jiných soudů?

3.    Jak mi mohou správní soudy pomoci?

4.    S tím rozhodnutím správního orgánu nesouhlasím! Mohu se nějak bránit?!

5.    Nevíte jak žalobu sepsat?

6.    Má žaloba odkladný účinek?

7.    Budu muset hradit soudní poplatek?

8.    Co je to osvobození osobní a věcné (osvobození ze zákona)?

9.    Co je to osvobození od soudních poplatků na žádost rozhodnutím soudu?

10.    Mám nárok na osvobození od soudního poplatku?

11.    Co by nemělo v žádosti o osvobození chybět?

12.    Kam a kdy žádost podat?

13.    Jestliže mi právní pomoc nebyla přiznána, můžu se proti tomuto rozhodnutí odvolat?

14.    Pokud mi soud již osvobození přiznal, může mi je odejmout?

15.    Nemohu si dovolit zaplatit advokátovi, a přitom těm věcem vůbec nerozumím, takže bych potřeboval, aby mně někdo radil a před soudem mě zastupoval. Může mi být ustanoven bezplatný zástupce?

16.    Mohu si zvolit advokáta, kterého mi soud ustanoví?

17.    Krajský soud vydal rozhodnutí, s nímž nesouhlasím. Mám ještě nějaké možnosti?

18.    Má kasační stížnost odkladný účinek?

19.    Musím u Nejvyššího správního soudu platit nějaký soudní poplatek?

20.    Nemám dostatek prostředků na advokáta. Mohu požádat o jeho ustanovení soudem?

21.    Mám-li nárok na právní pomoc, jakým způsobem budou hrazeny náklady řízení?

22.    Vzory právních podání

• Vzor návrhu na osvobození od soudních poplatků

1.    O co mohu žádat v rámci bezplatné právní pomoci ve správním řízení soudním?

Obecně můžete žádat:

• o osvobození od soudních poplatků,
  
• o ustanovení zástupce ještě před zahájením řízení proto, aby za vás sepsal návrh na zahájení řízení
  
• o ustanovení zástupce pro řízení.

2.    Co jsou to správní soudy? Liší se nějak od jiných soudů?

Existují dvě soudní soustavy, jednak soustava obecných soudů (okresní soudy, krajské soudy a Nejvyšší soud), které řeší hlavně věci občanského, obchodního a trestního práva. Druhou soudní soustavou jsou soudy správní, které řeší především záležitosti správního práva. Soustavu správního soudnictví tvoří krajské soudy (KS) a Nejvyšší správní soud (NSS) v Brně. Krajské soudy jsou ve zvláštním postavení, neboť jsou jednak soudy obecnými (pro občanskoprávní a trestní věci), ale zároveň plní i úlohu soudů soustavy správního soudnictví. Je třeba upozornit, že krajské soudy sídlí v hlavních městech „starých“ krajů státněsprávních (ne krajů nových, samosprávných), i když některé ze soudů mají v těchto městech své pobočky; pak platí, že žaloba může být podána i na podatelně pobočky). Přesnou adresu soudu a kontakt lze vždy najít na oficiálním webu www.justice.cz v oddílu soudy. Proti rozhodnutí KS lze ve vymezených případech podat kasační stížnost Nejvyššímu správnímu soudu, sídlícímu v Brně.

3.    Jak mi mohou správní soudy pomoci?

Ve správním soudnictví lze žalovat proti rozhodnutí správního orgánu, nebo proti zásahu správního orgánu, který není rozhodnutím, anebo proti nečinnosti správního orgánu. Nejprve se podíváme na nejčastější typ, tedy žalobu proti rozhodnutí.

4.    S tím rozhodnutím správního orgánu nesouhlasím! Mohu se nějak bránit?!

Nejprve se musíte ubezpečit, že proti rozhodnutí správního orgánu, které chcete napadnout, není možné podat odvolání, tedy, že jsou vyčerpány řádné opravné prostředky. Zjistíte to většinou snadno, protože správní orgán má ze zákona povinnost připojit k rozhodnutí i poučení, ke komu, jak a dokdy je možné se proti rozhodnutí odvolat, anebo že rozhodnutí je naopak konečné a odvolat se nelze. Pokud je možné podat odvolání, nemůžete podat žalobu ke správnímu soudu, ale musíte podat odvolání k správnímu orgánu.

Druhou podmínkou pro podání správní žaloby je, že od doručení rozhodnutí neuplynulo více než 2 měsíce. Pokud vám bylo rozhodnutí doručeno dříve, zřejmě jste již lhůtu k podání žaloby promeškali (i tuto skutečnost ovšem doporučujeme zkonzultovat s právníkem) a žalobu podat nemůžete. Pokud však požádáte o osvobození od soudních poplatků nebo o ustanovení zástupce, po dobu od podání takové žádosti do právní moci rozhodnutí neběží lhůta stanovená pro podání návrhu na zahájení řízení.

 
5.    Nevíte jak žalobu sepsat?

Můžete požádat soud, aby vám ustanovil zástupce, který vám žalobu sepíše. Postupovat budete stejně, jako při žádosti o ustanovení zástupce (viz níže). Uvedené ustanovení zástupce soudem je totiž možné i před zahájením řízení právě pro účely zastoupení při podání žaloby (návrhu na zahájení řízení), tedy především jejího vlastního sepsání. Do žádosti k soudu uvedete, proč zástupce potřebujete a proč si nemůžete dovolit zaplatit si právníka, popř. svou nemajetnost doložíte. Pokud je zástupce rozhodnutím soudu ustanoven, neplatíte hotové výdaje zástupce ani odměnu za zastupování, ale tyto výdaje jsou zástupci placeny státem.


6.    Má žaloba odkladný účinek?

Ne, ale soud může odkladný účinek přiznat na vaši žádost.


7.    Budu muset hradit soudní poplatek?

Povinnost zaplatit soudní poplatek má zpravidla žalobce. Za žalobu proti rozhodnutí správního orgánu činí 2000 Kč, v ostatních případech 1 000 Kč.

Rozlišuje se několik druhů osvobození od soudního poplatku.

• věcné osvobození od soudního poplatku
  
• osobní osvobození od soudního poplatku
  
• osvobození od soudního poplatku z rozhodnutí soudu

8.    Co je to osvobození osobní a věcné (osvobození ze zákona)?

Tento druh osvobození je založen přímo zákonem. V zákoně lze nalézt výčet určitých kategorií. Pokud jsou určitý případ nebo subjekt podřaditelné pod některou z těchto kategorií jsou osvobozeny od soudního poplatku.

Je to například řízení ve věcech důchodového pojištění (zabezpečení), příplatku k důchodu, zvláštního příspěvku k důchodu, nemocenského pojištění, státní sociální podpory, pojistného na veřejné zdravotní pojištění, pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, sociální péče, pomoci v hmotné nouzi a státních dávek. Mezi subjekty osvobozené od soudních poplatků patří například cizinec v řízení o přiznání statutu uprchlíka.

Věcné i osobní osvobození se vztahuje i na řízení o návrhu na nařízení předběžného opatření, před odvolacím soudem, o povolení obnovy, o kasační stížnosti (což pro vás může být důležité, pokud byste chtěli podávat kasační stížnost proti rozhodnutí krajského soudu ve správních věcech), o výkon rozhodnutí a exekuční.

Pokud nespadáte do uvedených kategorií, je třeba žádat soud individuálně o rozhodnutí o osvobození od poplatků.


9.    Co je to osvobození od soudních poplatků na žádost rozhodnutím soudu?

Poplatky se ve správním soudnictví platí za podání žaloby nebo jiného návrhu Krajskému soudu. Poplatníkem je pochopitelně ten, kdo tyto žaloby či návrhy podává. Při podání žaloby bez zaplacení poplatku soud žalobce obratem vyzve k zaplacení poplatku. Pokud nespadáte pod osvobození osobní nebo věcné (viz výše) od poplatků osvobozeni nejste a existuje jediná možnost, jak to změnit. K dosažení osvobození od poplatků je třeba vyvinout aktivitu, tedy požádat soud o osvobození.

10.    Mám nárok na osvobození od soudního poplatku?

Podmínky pro osvobození od soudních poplatků jsou

• odůvodněnost osvobození od soudních poplatků poměry účastníka
  
• nesmí se jednat o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva.  

O zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva se jedná zejména tehdy, jestliže již ze skutkových tvrzení žadatele je nepochybné, že mu ve věci nemůže být vyhověno. Svévolným uplatňováním nebo bráněním práva je zejména šikanózní výkon práva nebo zjevné oddalování splnění povinností, která dlužníka nepochybně zavazuje.

11.    Co by nemělo v žádosti o osvobození chybět?

Žádost by měla být odůvodněna, tedy mělo by z ní být jasně seznatelné, proč osoba o osvobození od soudních poplatků žádá. Obvyklými důvody bývá především nemajetnost a nezaměstnanost (popřípadě další finanční povinnosti umenšující finanční možnosti osoby, jako např. vyživovací povinnost) a z nich plynouc nedostatek finančních prostředků k zaplacení poplatku. Nezaměstnanost lze v příloze dobře doložit potvrzením o nezaměstnanosti, vyživovací povinnost kopií rodného listu dítěte nebo rozhodnutím o výživném.  Žalobce může požádat soud o plné nebo částečné prominutí poplatků. Při rozhodování o osvobození soud přihlédne k celkovým majetkovým, finančním a sociálním poměrům žadatele, k výši soudního poplatku, k povaze uplatněného nároku.

VZOR návrhu na osvobození od soudních poplatků najdete zde.

12.    Kam a kdy žádost podat?

Ve věcech poplatků za řízení rozhoduje soud, který je věcně a místně příslušný k projednání a rozhodnutí věci. Žádost může být podána buď před podáním žaloby, přímo s podáním žaloby nebo i později, avšak je třeba počítat s tím, že jednou již zaplacené soudní poplatky soud nevrací nazpět ani kdyby bylo později rozhodnuto o osvobození od poplatků. Výhodné může být podání žádosti o osvobození od poplatků před podáním žaloby, kdy po dobu do právní moci rozhodnutí o žádosti neběží lhůta pro podání žaloby.  

13.    Jestliže mi právní pomoc nebyla přiznána, můžu se proti tomuto rozhodnutí odvolat?

Pokud návrhu na osvobození od soudního poplatku soud zcela nevyhověl nebo pokud vám už přiznané osvobození odňal, nemůžete podat proti takovému rozhodnutí odvolání.

14.    Pokud mi soud již osvobození přiznal, může mi je odejmout?

Pokud se vaše poměry změní takovým způsobem, že již osvobození od soudních poplatků není důvodné, nebo jestliže soud dodatečně zjistí, že vaše skutečné poměry  osvobození neodůvodňovaly již v době, kdy bylo přiznáno, osvobození odejme. Odejmout osvobození může soud kdykoli. Zpětnou účinnost má takové opatření jen tehdy, jestliže tak soud výslovně rozhodne. Odejmout osvobození může soud jen do pravomocného skončení řízení. Po skončení řízení to už učinit nemůže.

15.    Nemohu si dovolit zaplatit advokátovi, a přitom těm věcem vůbec nerozumím, takže bych potřeboval, aby mně někdo radil a před soudem mě zastupoval. Může mi být ustanoven bezplatný zástupce?

Pokud jste nebo se chystáte být účastníkem soudního řízení správního a nemáte prostředky na  advokáta, který by vaše zájmy v tomto řízení zastupoval, můžete požádat o ustanovení zástupce soud. Stejně jako u osvobození od poplatků, je i k ustanovení zástupce soudem bezpodmínečně třeba projevit aktivitu, tedy žádat o ustanovení takového zástupce a doložit svou potřebnost.  Zástupcem lze ustanovit jakoukoli fyzickou osobu (tedy i neprávníka), která má způsobilost k právním úkonům a k řádnému zastupování, jestliže se svým ustanovením souhlasí. Obvykle však půjde o advokáta zapsaného na seznamu u soudu. Svým zapsáním se na seznam dává advokát najevo, že chce, aby mu byli přidělování i klienti soudem. Hotové výdaje zástupce a odměnu za zastupování platí v takovém případě stát.

Pokud vám soud odmítl ustanovit zástupce, nemůžete se proti rozhodnutí odvolat. Pokud by vám soud nevyhověl, můžete žádat o advokáta Českou advokátní komoru. Jak požádat o určení advokáta Českou advokátní komoru najdete zde.

16.    Mohu si zvolit advokáta, kterého mi soud ustanoví?

Advokáta, kterého vám soud ustanoví, si nemůžete zvolit. Můžete dát soudu neformální podnět k ustanovení určitého advokáta, ale soud jej není povinen respektovat. Soud vám sám zvolí konkrétního advokáta a přidělí vám jej. Ustanovený advokát vás pak zastupuje bezplatně, přičemž hotové výdaje a odměnu za zastupování ustanovenému advokátovi platí stát.

17.    Krajský soud vydal rozhodnutí, s nímž nesouhlasím. Mám ještě nějaké možnosti?

Ano, můžete podat proti takovému rozhodnutí kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu do Brna, je-li kasační stížnost v dané věci přípustná. O tom je vhodné poradit se s právníkem nebo s jiným poskytovatelem právní pomoci. Kasační stížnost je mimořádný opravný prostředek a lze ji podat jen do dvou týdnů od doručení soudního rozhodnutí. Lhůta je tedy krátká a je třeba jednat rychle.

Při podání kasační stížnosti proti rozhodnutí Krajského soudu předepisuje zákon povinné zastoupení stěžovatele advokátem (vyjma osob s vysokoškolským právnickým vzděláním).

18.    Má kasační stížnost odkladný účinek?

Ne, ale Nejvyšší správní soud může odkladný účinek přiznat na vaši žádost.

19.    Musím u Nejvyššího správního soudu platit nějaký soudní poplatek?

Ano, poplatek činí 3000 Kč. Můžete samozřejmě žádat o osvobození od soudního poplatku podobně, jak už bylo uvedeno výše u řízení před krajskými soudy. Žádost se však nepodává Nejvyššímu správnímu soudu, ale Krajskému soudu.

20.    Nemám dostatek prostředků na advokáta. Mohu požádat o jeho ustanovení soudem?

Ano, žádost bude formulována stejně jako při žádosti u krajského soudu viz výše. Pokud by vám soud nevyhověl, můžete žádat o  určení advokáta Českou advokátní komoru. Jak požádat o určení advokáta Českou advokátní komoru najdete zde.

21.    Mám-li nárok na právní pomoc, jakým způsobem budou hrazeny náklady řízení?

Na rozdíl od řízení před občanskoprávními soudy vám v případě prohry ve správní soudnictví ve většině případů nehrozí,  že byste museli protistraně nahradit náklady řízení. Protistranou je totiž vždy státní orgán (potažmo stát) nebo orgán samosprávy a soudy dospěly k závěru, že správní orgány mají být dostatečně schopné obhájit svá rozhodnutí před soudem samy bez pomoci advokátů. Žádné další náklady správní orgány zpravidla s účastí v řízení před správními soudy nemají a v praxi je zatím ani nežádají. Naopak, pokud ve sporu uspějete, vaše náklady a náklady na vaše právní zastoupení je povinen zaplatit žalovaný správní orgán.

22.    Vzory právních podání

• Vzor návrhu na osvobození od soudních poplatků
• Vzor návrhu na ustanovení zástupce