Kolik stojí advokát ?

Právní služby jsou drahé. Toto lakonické konstatování by vás ovšem nemělo odradit od snahy pokusit se získat právní pomoc od advokáta i v případech, kdy na tom nejste finančně dobře. Advokáti jsou totiž oprávnění poskytovat právní pomoc i zdarma a někteří to také dělají.  V mnoha případech může za vás odměnu advokáta hradit stát. Advokát se s vámi rovněž může domluvit na tom, že mu odměnu zaplatíte až z vysouzené částky nebo že se v případě úspěchu spokojí s náhradou nákladů, kterou bude muset zaplatit protistrana. Existuje tedy mnoho situací, kdy můžete pomoc advokáta získat, aniž byste měli na zaplacení standardní odměny. Proto je v případech, kdy nebudete potřebovat specializovanou právní pomoc, vždy vhodné nejprve se obrátit na advokáta a teprve poté zkoušet jiné možnosti zajištění právní pomoci.

Advokacie je svého druhu podnikáním a stejně jako v jiných oborech se ceny za poskytované služby mohou výrazně lišit.  Celkové náklady spojené s řešením právních problémů v sobě mohou zahrnovat:

1. odměnu pro advokáta (příp. jiného právního zástupce),
2. další výdaje, např.  soudní a správní poplatky, cestovné, platby za znalecké posudky apod. 
3. v případě soudních sporů pro případ prohry také hrozící povinnosti nahradit náklady řízení protistraně

Na omezeném prostoru se dají jen obtížně popsat všechny možné situace, proto nejprve obecné doručení: při jakémkoliv jednání s advokátem po něm chtějte vysvětlit jednak způsob, kterým bude určena jeho odměna a také odhad dalších možných nákladů, které s vaší právní věci mohou vzniknout. K tomu je ostatně povinen i podle čl. 10 Etického kodexu (Kodex je pro advokáty závazný, jedná se o usnesení představenstva České advokátní komory č. 1/1997 Věstníku ze dne 31. října 1996, kterým se stanoví pravidla profesionální etiky a pravidla soutěže advokátů České republiky). Najdete jej na webu České advokátní komory zde. Kodex určuje i další obecná pravidla týkající se odměn advokátů a stanovení jejich výše.

1. Odměna advokáta

Pro základní orientaci v tom, jak se určuje odměna advokáta, je potřeba rozlišit 3 situace:

• trestní řízení, ve kterém vám byl ustanoven advokát tzv. ex offo
  
• jiná právní pomoc, kdy jste se s advokátem výslovně dohodli na výši odměny
• jiná právní pomoc, kdy jste se a advokátem na odměně výslovně nedohodli

Odměna advokáta v trestním řízení

V trestním řízení musíte být jako obviněný v některých případech povinně zastoupeni advokátem (tyto případy stanoví § 36 a 36a trestního zákona). Jedná se například o řízení o závažnějších trestných činech, řízení proti obviněnému, který je ve vazbě nebo výkonu trestu, řízení proti mladistvým, při rozhodování o ochranném léčení apod.  Pokud taková situace nastane, policie, státní zástupce nebo soudce Vás vyzvou, abyste si obhájce sami zvolili. Pokud tak neučiníte, bude  vám  ustanoven ssoudem. Ustanovenému obhájci přímo nic neplatíte. Jeho odměnu hradí stát, a to podle pravidel určených tzv. advokátním tarifem. Ten stanoví výši odměny podle závažnosti trestného činu a počítá ji za jeden úkon (například písemné podání, účast na jednání, účast při výslechu svědků apod.). Pokud jste v trestním řízení odsouzeni,  soud následně rozhodne také o tom, že jste povinni státu nahradit odměnu ve výši, kterou stát zaplatil Vašemu obhájci. Pokud odsouzeni nejste, nic platit nemusíte.
I v trestním řízení, pokud jste zastoupeni obhájcem ustanoveným ex offo, můžete požádat o přiznání práva na bezplatnou obhajobu nebo na obhajobu za sníženou odměnu.  Trestní zákon k tomu stanoví, že obviněný musí osvědčit, že nemá dostatek prostředků, aby si hradil náklady obhajoby (§ 33 trestního zákona). Bližší informace o možnosti žádat o bezplatnou obhajobu najdete v sekci bezplatná právní pomoc v trestním řízení.

Odměna na základě výslovné dohody s advokátem o její výši

V ostatních případech (sepisování smluv, zastupování v občanskoprávním řízení nebo řízení před správními orgány, zastupování poškozeného v trestním řízení apod.) je samozřejmě nanejvýš žádoucí se předem domluvit na tom, jakou odměnu budete za poskytnuté služby platit. Odměna může být určena různými způsoby: 

• odměna hodinová nebo jinak časově určená – v takovém případě za každou hodinu práce zaplatíte advokátovi například 800 Kč. Dá se jen obtížně hovořit o nějaké průměrné hodinové sazbě. Velmi orientačně se snad dá říct, že jen obtížně najdete advokáta, který by účtoval méně než 400 Kč za hodinu. Výše hodinové sazby se odvíjí od složitosti věci, od regionu, od potřeby spolupracovat s odborníky z jiných oborů apod.  Úskalí toho způsobu samozřejmě spočívá v tom, že nemáte úplnou kontrolu nad tím, zda počet účtovaných hodin skutečně odpovídá počtu hodin strávených na vašem případu.
• odměna za jeden úkon – v takovém případě se s advokátem domluvíte, že mu za sepsání žaloby zaplatíte konkrétní částku, za účast u soudního jednání další částku, za podání odvolání další apod.
• celková odměna za právní věc  - tento způsob je pro klienta nejtransparentnější, protože od počátku ví, kolik celkově zaplatí. Advokáti však většinou tento způsob odměňování nevyhledávají, protože často bývá obtížné odhadnout, kolik práce na dané věci stráví. Při domluvě na tomto způsobu dbejte na to, aby bylo jasné, jestli se skutečně jedná o konečnou částku, jestli jde v případě soudního sporu o částku za jednu instanci nebo i odvolání, komu bude náležet vysouzená náhrada nákladů řízení, jak se budou účtovat hotové výdaje apod.
• podílová odměna – tento způsob stanovení odměny byl dlouhou dobu pro české advokáty zakázán, v současné době ho však již právní předpisy připouštějí. Etický kodex obecně říká, že i tato odměna musí být přiměřená a nesmí být ve zjevném nepoměru k hodnotě složitosti věci. Konkrétně pak uvádí, že za přiměřenou nelze zpravidla považovat smluvní odměnu stanovenou podílem na výsledku věci, pokud tento podíl je vyšší než 25 %.

Odměna bez výslovné dohody s advokátem

Pokud se s advokátem výslovně nedohodnete na jiné odměně, vypočítá se její výše podle tzv. advokátního tarifu (vyhláška č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb). Odměna se počítá za každý jednotlivý úkon právní služby z hodnoty právní věci, která se projednává (tzv. tarifní hodnota). Tarifní hodnotou tak je například vypůjčená částka peněz, cena prodávané nemovitosti, dlužná mzda apod. Pro případy, kdy nelze hodnotu věci takto určit, stanoví tarifní hodnotu paušálně advokátní tarif (například za spory o děti, ochranu osobnosti, správní soudnictví, trestní řízení podle závažnosti trestného řinu apod.).  Advokátní tarif pak říká, kolik se zaplatí za jeden úkon právní služby  podle výše tarifní hodnoty. Například z tarifní hodnoty od 500 do 1000 Kč se za jeden úkon platí 500 Kč, od 1 do 5 tis. Kč 1000 Kč atd. Pro bližší informace o stanovení tarifní hodnoty a sazbách odměn za jeden úkon viz. advokátní tarif.
 
Advokáti jsou oprávněni pracovat i za sníženou odměnu nebo zcela bez nároku na odměnu. Zákon o advokacii v § 22 pouze obecně konstatuje, že advokacie se vykonává zpravidla za odměnu. Pokud zpravidla, tak ne tedy nutně vždy. Záleží zcela na vůli advokáta, ve kterých případech a pro které klienty bude pracovat bez nároku na odměnu.  Čl. 18 etického navíc říká, že advokát je povinen, byl-li k tomu vyzván, podílet se v přiměřeném rozsahu na projektech směřujících k prosazování nebo obhajobě lidských práv a svobod, a to i bez nároku na odměnu, ledaže mu v tom brání vážné důvody. Za stejných podmínek je také povinen podílet se na výzvu České advokátní komory na projektech, jejichž cílem je uskutečňování principů demokratického právního státu nebo zdokonalení právního řádu České republiky.  V poslední době se začíná i u nás rozvíjet systematičtější poskytování právních služeb bez nároku na odměnu, tzv. pro bono. Informace o jednom takovém projektu, který je zaměřen na neziskové organizace, najdete na www.probonocentrum.cz.

2. Další výdaje

Při domluvě o odměně advokáta mějte na paměti, že kromě samotné odměny, může s sebou poskytování právní služeb nést i další náklady, které obvykle v odměně zahrnuty nejsou (pokud se na tom s advokátem výslovně nedohodnete). Jedná se zejména o soudní a správní poplatky, cestovní výlohy, náklady na znalecké posudky apod.  Ty mohou být i vyšší než samotná odměna, zejména v případech, kdy je potřeba zpracovat náročné znalecké posudky. Advokát by měl být schopen vám na požádání sdělit kvalifikovaný odhad těchto nákladů nebo alespoň způsob, kterým se tyto náklady určují.

3. Riziko prohry a náklady protistrany

Pokud je součástí právních služeb i vedení soudního sporu, je dalším důležitým faktorem při úvahách o finanční nákladnosti riziko prohry. Pokud ve sporu nebudete úspěšní, soud Vám zpravidla uloží povinnost nahradit protistraně náklady řízení. Tzn. soudní poplatek, odměnu a další náklady jejího advokáta, znalecké posudky apod. Vy navíc budete muset většinou zaplatit i odměnu a další nálady svému advokátovi, protože advokát má nárok na odměnu i v případě, kdy spor prohrajete (samozřejmě i v tomto případě, pokud se s ním nedomluvíte jinak). Pokud jde o výši odměny advokáta protistrany, ta není ponechána na úvaze protistrany, ale je určena paušální částkou za jednu instanci soudního řízení ve výši, která odvíjí od hodnoty sporu. Sazby jsou stanoveny ve vyhlášce č. 484/2000 j Sb., kterou se stanoví paušální sazby výše odměny za zastupování účastníka advokátem nebo notářem při rozhodování o náhradě nákladů v občanském soudním řízení tzv. paušální tarif.